GLACIER EXPRESS

Nejslavnější, nejobdivovanější a nejuctívanější, těmito slovy bývá označován legendární Glacier Express, který křižuje Švýcarsko od východu k západu. Dostal název „Ledovcový“, protože jeho trasa vede po nejvýše položených úzkorozchodných tratích v blízkosti velkých ledovců.

Patří mezi nejpomalejší vlaky na světě. I když se nazývá express, tak nikam nespěchá, zvolna klouže krajinou, abyste si mohli tu nádheru kolem řádně vychutnat a také samozřejmě vyfotografovat. Tomu napomáhají plně klimatizované vagony prosklené až ke stropu a klenuté tak, aby vám nic nebránilo ve výhledu.

Z Zermattu do Svatého Mořice trvá jízda sedm a půl hodiny, přestože je to pouhých 291 kilometrů. Může za to trasa vedoucí přes 291 mostů a 91 tunely, jež se musí vypořádat s tisíci ostrými zatáčkami. Zažijete téměř osm hodin úchvatného divadla, které se před vámi odvíjí a předvádí to nejkrásnější ze švýcarské alpské přírody – horské lesy, tiché louky, divoké potoky a vodopády, třpytící se zledovatělé vrcholky nad historickými vesničkami, městy a kláštery.

Sbohem, Matterhorne!

Poté, co se vlak rozjede, lze se ještě naposledy ohlédnout za majestátním Matterhornem. Pohled na tuto 4 478 metrů vysokou horu je nezapomenutelným zážitkem, právem bývá označována za „klenot Švýcarska“. Následuje údolí
Visper se slunnými svahy Visperteminen, kde nejvýše v Evropě, v nadmořské výšce 1 400 metrů, rostou vinné hrozny. A víno z nich je výborné, bílá suchá Heida patří k nejžádanějším! O tom všem informuje v šesti světových jazycích příjemný hlas průvodkyně, v první třídě ze sluchátek, v druhé z reproduktorů – abyste něco nepřehlédli, neopominuli či nezapomněli vyfotit.

Čtvrt milionu pasažérů

Ledovcový expres vyjel poprvé 25. června 1930 a parní lokomotivy nahradily v roce 1940 ty elektrické. Až do roku 1982 byl v provozu pouze v letních měsících, protože původní trať přes sedlo Furka byla osm měsíců v roce nesjízdná. Zásluhou patnáct kilometrů dlouhého tunelu dnes jezdí po celý rok. Jestliže v prvních letech expres využívalo jen deset tisíc pasažérů ročně, jejich počet postupně stoupl na čtvrt milionu, a to převážně v letních měsících. Zájem mají hlavně Němci, Japonci, Korejci, Číňané, Indové a Američané.

Poté, kdy vlak vyjede z tunelu Furka, přijde zimní středisko Andermatt a následuje prudké stoupání až do nejvyššího bodu cesty, průsmyku Oberalp ve výšce 2 033 metrů. Pak sestoupíte o devět set metrů do lázeňského města Disentisu. Tam dochází k výměně zubačky Matterhorn Gotthard Bahn za normální lokomotivu Rhétské dráhy (ta provozuje i další slavný vlak, Bernina Express).

Oběd jako v Interhotelu

Práce číšníků během jízdy a zvláště při obědě připomíná stevardy v business třídě zavedených aerolinek, jídlo je servírováno se skutečnou noblesou, zcela profesionálně. Oceníte i „bonus“, který je možný snad jen ve Švýcarsku: všechna jídla jsou uvařena za jízdy výhradně z čerstvých surovin. A to prosím zvládá jeden jediný kuchař! Postupně je servírována dýňová polévka, vepřový plátek na houbách a jako dezert dort politý vynikající švýcarskou čokoládou. K tomu Merlot, produkovaný speciálně pro tento vlak a ve skleničce, jež má skosenou nožku. Když se vlak naklání nebo pohupuje, lze ji v prstech otáčet tak, aby se její obsah nevylil.

Král mostů a spleť tunelů

Z Churu pokračuje expres úzkou soutěskou říčky Albuly až do Tiefencastelu, za nímž přichází další z megahitů trasy: pětašedesát metrů vysoký kamenný viadukt Landwasser z roku 1902, který je považovaný za mezník v železničním stavitelství. Hned za ním můžete obdivovat jiný mistrovský kus dávných stavitelů: úsek zvaný Albulabahn. Trať se začíná prudce zvedat směrem k téměř šest kilometrů dlouhému tunelu Albula, který se svým vrcholem ve výšce 1 820 metrů nad mořem řadí do čela nejvýše položených evropských tunelů. Glacier Express se sem dostane během patnácti minut bez použití ozubení! Je to díky pěti spirálovým tunelům, z nichž dva jsou vyrubány ve skále hned nad sebou, dále díky dvěma rovným tunelům, devíti viaduktům a dvěma galeriím. Když z té spleti tunelů expres vyjede, naskytne se báječný výhled na několik čtyřtisícovek – Piz Berninu, Piz Palü, Piz Cambrenu a další.

To už ale přijíždíme do Samedanu, kde je nejvýše položené evropské letiště. Žádné aerolinie sem pravidelně nelétají, zato privátní letadla včetně Boeingů 737 ve VIP úpravě ano. Cestující pak často pokračují helikoptérou přímo na sjezdovku nebo do svého hotelu. Ale i expresem je to do Svatého Mořice, místa, kde si dává dostaveníčko smetánka z celého světa, už jen pár minut.